aktualizováno: 24.12.2016 00:21:08
ChS T Á Y G E T É
|
21.11.2015 - Lovecká sezóna začala ... a my se vydali na hon do Žihobců u Sušice a spolu s námi i Daisynka.
Po pátečním studeném a deštivém dni se sobotní počasí vydařilo jako na objednávku. Chvilkama vykouklo i sluníčko a tak jsme si mohli hon náležitě užít.
Bylo úžasné pozorovat Daisy, která ve svých pěti letech je na tolik psychicky vyzrálá, že dokáža rozeznat, kdy má cenu se do akce hnát a kdy ne... Byl to vysloveně koncert a my oba jsme na maminku našich štěňátek, která v listopadu oslavila své první narozeniny, náležitě pyšní!!!
    14.11.2015 - Dnes se u nás v Ejpovicích konaly zkoušky OVVR a byly trochu vyjímečné...
A to nejen tím, že se konaly docela pozdě na podzim, ale hlavně tím, že na nich Michal vedl svého prvního svěřence - Maxe.
Labrador Max - Marco z Novoveských lučin k nám přijel od Chomutova na konci října a byl loveckým výcvikem "nepolíben". Ba naopak - přišlo nám, že zřejmě byl doma kárán za to, že cokoliv nosí..., protože neměl tendenci sbírat vůbec nic. To byl pro nás docela šok, protože Lálinka je schopna přestěhovat během chvilky celý koš s prádlem - dokud v něm něco bude, bude mně jednotlivé kousky nosit..., ale Max ne... A tak prvních čtrnáct dní se Michal snažil v Maxovi probudit přinašeče a dalších 14 dní pilovali přinášení...
Pod skvělým vedením, tak Max dokončil zkoušky OVVR v I. ceně - sice s aporty na dummy, ale spolehlivými a jen jednou jedinou trojkou z přinášení z vody.
Maxík už je u zpátky u svých pánečků a my mu přejeme spoustu psích rošťáren!!!
Když se zkoušky konaly u nás..., nedalo mně to a přihlásila jsem na ně i Lálinku. Aspoň se taky někam holka dostane
 Zkoušky dokončila na 2. místě s jednou jedinou trojku z chůze na vodítku... na tom musíme pořádně zapracovat
Ale všem vám můžu slíbit, že tohle byly naše s Lálinkou poslední OVVRka - 3x a dost      24.-25.10.2015 - Tento víkend se konaly všestranné zkoušky retrieverů v Hrádku u Rokycan. Tentokrát pod vedením Alice a Luďka Valentových.
My jsme na zkoušky přijeli pomoct, setkat se s přáteli a užít si prima víkend trochu jinak...
Je fakt, že jsem ze začátku byla trochu nervózní z toho, že nemám moc starostí..., ale rychle jsem si na to zvykla a pak jsme si zkoušky s Michalem oba moc užili.
Podpořit tatínka Canyho - Little Violet´s Like A Hurricane, který na zkouškch startoval, přijela i Awilda s páníčky Janičkou a Pavlem.
A tak v neděli proběhlo malé rodinné setkání, když jsme i my přivezli dalšího Canyho dcerunku - Lálinku.
Prostě bezva víkend s přáteli!!!
Zcela naplněné zkoušky proběhly naprosto hladce - moc dobře víme kolik práce za tím je a tak smekáme před Alicí a Luďkem! Veliké poděkování patří i restauraci Hamrovka v Dobřívě za perfektní servis!!!
10.-12.7.2015 - Prodloužený víkend jsme strávili v prostředí nám nejpřirozenějším... a to mezi psy.
Využili jsme pozvání Irenky Zárubové a vydali se do Roudné u Soběslavy, kde se konal již 11. ročník výcvikového tábora pro retrievery.
Tábor probíhal celý týden, ale my jsme se na něj mohli vydat jen na pár dní. Radost nám ovšem udělala naše štěňátka, tedy spíš už mladé psí dámy - Awilda a Ananke, které se svými páníčky poctivě cvičily celý týden a připravovaly se tak na sobotní zkoušku OVVR.
My jsme dorazili v pátek - a jen tak tak, že jsme stihli start "Procházkova poháru", kterého se zúčastnila maminka našich holčiček, Daisynka.
  Dá se říct, že se Daisy na start postavila rovnou z gauče, protože od podzimu netrénuje, jen chodí s Michalem do lesa, ale disciplíny jako takové neviděla už téměř rok...
Procházkův pohár je "srandamač" , který se skládá ze tří disciplín - ve vodě, v lese a na poli. Tyto disciplíny nejsou předem známy, aby se na ně nikdo nemohl připravit. Pro letošní rok vybral pan Procházka společně s panem Kunešem tyto disciplíny - handling na vodě, čtverec 50x50 v lese a double marking na poli.
Čtverec, kterému se také přezdívá " Kunešovo", byl oříškem pro všechny přihlášené a žádný ze psů nepřinesl ani jednoho králíka. Handling a double marking byl také obtížný, ala řada psů se s ním poprala. Paradoxem je, že všem retrívrům "natrhl kožich" při markingu německý křepelák s paničkou Lorinkou. Křepelanda Kája vyfikla tak ukázkový marking, že by jí, leckterý retriever mohl závidět. A tak se i zasloouženě stala vítězkou celého poháru.
Na druhém místě se k našemu velkému překvapení umístila Daisynka, která získala stejný počet bodů jako Kája, ale Kája měla lepší čas.
A tak se na prvních dvou místech umístily fenky, které v nedávné době plnily mateřské povinnosti, obě měly s sebou na táboře i jedno ze svých dětí a obě, podle řeči páníčků - vůbec necvičily...
 V sobotu pak nastal velký den pro mlaďochy - nastala oficiální OVVR, pořádána pod hlavičkou Retriever klubu CZ. Rozhodčím byl sám výcvikář RK CZ pan František Kuneš a nad celými zkouškami dozíral pan Procházka, bez jehož veliké podpory by se celý tábor nemohl konat.
I když Lála OVVR splnila o týden dříve, rozhodla jsem se, že nastoupím - měla jsem k tomu několik důvodů, ale ani jeden nebyl ten, že si jdeme pro další pohár, jak se v táboře proslýchalo... Chtěla jsem si vyzkoušet, jak bude Lála pracovat v novém prostředí, když má sebou maminku Daisy, a když musí spát jinde než je zvyklá...to byly moje důvody.
I pro mě to byla další velká zkušenost - musím se naučit lépe losovat - opět jsem Lále vylosovala poslední startovní číslo - 11 , sice to bylo stejné číslo, jaké měla o den dříve Daisynka, ale to Lála nedokázala ocenit... a další pro mě podstatnou věcí je, abych zlepšila povelovou techniku... Díky tomu jsme totiž s Lálou dostaly 3 z kontaktu s vůdcem..., jinak došla zkoušky se samými 4 a aporty se zvěří a tak se stala vítězkou zkoušek.
 Pro mě však daleko větší cenu mělo to, že zkoušky úspěšně složily sestřičky Awilda a Ananke. Anička sice měla trochu problém s ochotou do vody a zkoušky došla ve III.ceně, ale i tak během týdenního pobytu na táboře udělala kus práce - vždyť do odjezdu na tábor neaportovala...
I Awi s paničkou Janičkou udělaly kus práce a zkoušky došly na krásném 4.místě, v I. ceně a jedním aportem se zvěří.
  Nebudu si tady nalhávat, že jsem neměla s úspěchu naší Lály radost, ale daleko více mě u srdíčka zahřála upřímná radost Janičky, která byla z výkonu Awíska dojatá a Aničky, která nezapře vlohy svých rodičů! Janičko, Martine, moc vám děkujeme za to, jak se holkám věnujete a vyvracíte teorii, že se vlohy nedědí. Dědí, jak jinak by se dalo vysvětlit, že tři štěňata z vrhu ve svých 8mi měsících dokážou složit zkoušku!!!
  Chtěla bych moc a moc poděkovat Irence a jejímu skvělému týmu za obětavost, se kterou už tolik let pořádají Výcvikový tábor v Roudné, rodině Procházkově, výcvikářům, kteří se celý týden věnují hlavně ostatním pejskům a panu Kunešovi, který na vše dohlíží a dává rady nejcennější!
Tak příští rok...nashle!!!
za krásné fotky děkujeme rodině Procházkově :)
4.7.2015 - I když jsme původně měli v plánu vyzkoušet OVVR až v Roudné 11.7.2015, rozhodla jsem, že OVVR, která se konají kousek od nás pojmeme jako nácvik, abych věděla, jak se vlastně Lála bude chovat v cizím prostředí.
A tak jsem téměř na poslední chvíli poslala přihlášku a v sobotu jsme vyrazili směr Vacíkov.
Předpovídané vedro mě trochu děsilo, ale přihlášeno bylo jen 8 pejsků, a tak to předpokládalo brzký návrat z honitby.
Po vyzkoušení povahy jsme se vrhli na první disciplínu - NOS.
Lála tušila, že už se něco děje a ráda by se šla na louku podívat, ale díky mně, měla číslo 8 a tak jsme chodily jako poslední. Mezi čekáním jsme si trénovaly chůzi na vodítku a páníčka Michala skoro omyli, když viděl, jak učím Lálu sbírat lesní jahůdky
Konečně na nás přišla řada - Lálinka během chvilky našla kachnu pohozenou ve vyšší trávě, sebrala ji a běžela ke mně. Bohužel kachnu sebrala tak nešikovně, že jí obě letky překrývaly světla,a tak se donesení neobešlo bez povelů. Rozhodla jsem se, že to risknu, odmítnu nabízenou 2 z aportu a zkusím aport v terénu zvlášť.
Dlouho jsme se s páníčkem a trenérem v jedné osobě
dohadovali, zda zkusit aport se zvěří nebo s dummy, ale pak mě přesvědčil Michalův argument, že Lála bude určutě hledat kachnu a je tudíž riziko, že by mně dummy nepřinesla vůbec... A tak jsme to riskli...Lálinka předvedla krásnou nosovou práci, kachnu sebrala a už už běžela ke mně....když v tom ji vyrušil fotograf... chvilku to vypadalo, že jen zapózuje a bude pokračovat ke mně, ale to by se nesměl onen fotograf najednou rozejít... Lálinka nevěděla co se děje, nikdy se nesetkala s tím, aby se jí někdo motal v cestě, když nese aport...a tak to vyřešila po svém...otočila se a chtěla běžet jinam, to už jsem nevydržela zavolala ji, naštěstí se hned otočila a kachnu mně donesla. Sice máme krásnou fotku Lály s kachnou, ale známku z aportu 3.
 Další disciplínou byl výstřel. Lálinka byla šťastná, že má konečně volno a tak bez většího povzbuzování běžela hledat na louku. Výstřel ji nijak nerozhodil a přivolání k noze si jen trochu protáhla, když se rozhodla jít pozdravit pana rozhodčího
.Čekalo nás vodění a pak už jen ochota k práci ve vodě a aport z vody.
Největší hrůzu jsem měla z vodění. Dělalo se na hrázi a Lálinka byla jako na pérkách, ale ustála to - ona i já
 Aport z vody se ZVĚŘÍ, tady nebylo nad čím se rozmýšlet, volba byla jasná.
Lálinka musela vydržet sedm žblunknutí, než konečně přišla řada na nás. Ochotně a s nadšením plavala pro kachnu jen s výlezem měla trochu problém... Vydžela jsem a počkala až si to sama vyřeší - byly to neskutečné nervy, ale bez povelu a tudíž známka 4.
 Máme to!!! Lále ve svých necelých 8 měsících složila zkoušky OVVR, ona je opravdu chytrá a šikovná
.Při čekání na výsledky mně v nestřežený okamžik rozkousala startovní číslo, chápu to, byla naštvaná, že jsem jí ho tak blbě nalosovala a chodila všude poslední..., ale měla pro mě jěště jeden trest... Díky věku se stala VÁTĚZKOU OVVR, a já musela říct závěrečné poděkováni... Ještě před tím mně však přichystala ještě jedno překvapení a to - vystoupení s igelitkou - Lála nemá ráda igelitky a mě to při přebírání cen vůbec nedošlo... a tak jsem jen nechápala, co ta Lála dělá...a ona se snažila utéct před igelitkou, kterou jsem držela ve stejné ruce jako vodítko... Promiň, Láli, příště na to budu pamatovat.
Mám velikou radost a jsem šťastná, že Míša vidí, že to rozčilování se s námi má smysl
. Miláčku, děkuju!!!
P.S. Neboj, my zase něco vymyslíme
 Za krásné fotky děkujeme panu Davidu Štverákovi.
13.6.2015 - V sobotu se konal již 50.ročník Podbrdské krajské výstavy psů a ač tuhle výstavu máme doslova "za humny" účastnili jsme se jí poprvé.
Vystavovala se Lálinka, která to má v rámci socializace a Eimy, která na klubovce dokázala, že na to ještě má
, a tak jela jako doprovod Lálinky.Počasí nás nešetřilo a sluníčko pálilo už od samého rána. Téměř v prvé poledne přišla na řadu Lálinka. Ve třídě dorostu se vystavovala sama.
I přes nějaké to kilčo navíc si vysloužila známku VN 1 (zoubky už jsou OK
)O pár minut později přišla na řadu Eimy. Pan rozhodčí Adlt z ní byl unešen. Několikrát nezapomněl připomenout, že se jedná o třídu veteránů a fena, která se předvádí je ve výborné kondici. To se objevilo i v posudku, kde je dokonce pochválena péče majitelů o veteránku.
Měla jsem z obou holek velikou radost, Lálinka si začíná výstavní kruh osvojovat a vystavuje se trpělivě. A Eimynce chybí už jen jedeno vítězství ve třídě veteránů na Mezinárodní výstavě a bude se moct pyšnit titulem Veterán Šampión
.30.5.2015 - V sobotu se konala již tradiční klubová výstava na Konopišti.
Tuhle výstavu máme rádi, a tak jsme na ni vyrazili společně s Lálinkou a Eimy, která se poprvé předváděla ve veteránech.
Lálinka se prezentovala ve třídě dorostu společně s dalšími třemi fenkami a kvůli v tu chvíli klešťovému skusu si odnesla známku Nadějný 4.
Ať jsme koukali jak koukali, na výstavě nám jiný než klešťový skus nepředvedla, ale další den doma už měla opět normální nůžky - nu posuďte sami...
Radost a překvapení nám přichystala Eimy, která ve třídě veteránů a v konkurenci dalších třech seniorek, vybojovala známku Výborný 1.
Bylo to pro nás veliké překvapení, už jen z toh pohledu, že Eimy byla jediná zlatá babka a celý den na výstavě vyhrávali spíše světlí psi a za další uspěla v konkurenci fen, které se mohou pyšnit titulem Šampion ČR... Na to, že byla na výstavě po téměř 5 letech, nás opravdu překvapila.
Na závěr ještě soutěžila s veterán děděčkem o BOV, ale v tu chvíli už se Eimy předvádění přestalo líbit a pořádně mě v kruhu potrápila hlavně při běhu, kdy jsem ji za sebou vláčela jako kačera... No, holt usoudila, že pro začátek máme dost..., tak uvidíme, co předvede na Krajské výstavě v Rokycanech
    23.5.2015 - Na Mezinárodní výstavě v Litoměřicích se předváděla naše holčička Awilda. Se svou paničkou Janinou zvládly svou výstavní premiéru skvěle a Awi si tak vysloužila ocenění Velmi nadějná 2. Důležité pro nás je, že pan rozhodčí neshledal žádné hrubé vady a 2 místo bylo jen kvůli tomu, že se Awilda v daný moment nechtěla v klidu postavit do postoje.
Moc děkujeme Janičce za prezentaci našeho odchovu, moc si toho vážíme!!!   13.5.2015 - Lálinka plave!!!
Po nedělní beznaději, kdy jsem měla pocit, že se nám to snad nepovede nastal dnešní zlom....
Šly jsme se s Lálinkou projít k jezeru a já ji zkusila "nabudit" na dummíka. Lálinka měla velikou chuť, ale strach byl stále velký. Když nám dummík skoro uplaval, ale nakonec doplaval do mělké části jezera a Lálinka ho s velikou chutí donesla, zkusila jsem změnit břeh, kde nebyl vstup do vody postupný... a tak Lálinka hupla do vody a hned nevystačila a musela plavat... Zvládla to a moc se jí to zalíbilo. Od té doby jde do vody ochotně a s nadšením!!! Jsem na ni tolik pyšná!!!
 8.-10.5.2015 - Náročný prodloužený víkend je za námi..., ale stálo to za to
V pátek jsme se vydali na Krajsou výstavu do Staňkova, která je proslulá svým nádherným počasím, které se vždy vydaří.
Z naší smečky se vystavovala se jen Lálinka - Alayla Táygeté, ale na výstavu dorazila spousta našich přátel a známých a hlavně Aqua - Akinka s páníčky, kteří se rozhodli, že vyzkouší, jaké to na výstavě je
Čekání bylo nekonečné - zlaťáčci se vystavovali až po poledni, ale čekání se vyplatilo. Lálinka šla do kruhu spolu se svou sestřičkou Akinkou, která nechtěla ani chvilku postát, ale i tak si od pane rozhočího MVDr. Šimka vysloužila krásný posudek a známku Velmi Nadějný 2.
Lálinka se předváděla moc hezky - je pravda, že v pohybu na tom ještě musíme zapracovat, ale v postoji stála klidně a trpělivě. Za svou trpělivost si vysloužila známku Velmi Nadějný 1 a nádherný posudek. ...A tak se nám čekání protáhlo až do odpoledních soutěží, kde Lálinka nastoupila do soutěže o nejkrásnější štěně výstavy.
V konkurenci asi 16-ti dalších štěňátek různých plemen se Lálinka neztratila... Nevěřila jsem vlastním uším, když jsem uslyšela, že do prvních třech NEJ...postupuje štěňě golden retrievera... A tak spolu s naháčem a čivavou soutěžila Lálinka o to NEJ štěně... Nakonec si Lálinka vysloužila třetí místo, ale i tak je to pro nás obrovský úspěch a byla jsem na tu moji malou prďolku moooc pyšná
    V sobotu nás pak čekala cesta na Klubovou výstavu KCHLS do Humpolce. Tady se Lálinka vystavovala už ve třídě dorostu, protože právě v sobotu oslavila své půlroční narozeniny
Srbský rozhodčí Siniša Pavlovič posuzoval přísně a spravedlivě a ani ve třídě štěňátek, která nastoupila před námi, nešetřil známkami Nadějný.
O to větší radost jsme měli, když si Lálinka ve své třídě dorostu vysloužila známku Velmi Nadějný 1 a opět krásný posudek!
V Humpolci se vystavoval i tatínek našich štěňátek - Cany - Little Violet´s Like A Hurricane, který si ve třídě pracovní vyběhal známku V1 a titul CAC. Jen o stupínek níže se umístil Lálinčin strejda - Don Pepper Zlatá kudrnka - je to ale povedená rodinka
    Byli jsme zvědaví, jak po tak náročných dvou dnech zvládne Llinka v neděli nácvik pro začátečníky..., ale ukázalo se, že jediní, kdo je po dvou výstavách unavený jsme my
a Lálinka je naopak plná síly...A tak mě na nácviku neúnavně tahala za vodítko... , ale jinak mi udělala radost - při zkoušce "nosu" se projevily nachozené kilometry a Lálinka se pohybovala jako "starý mazák" , za což si vysloužila pochvalu od pana Kuneše.
. Jediné co se nám na nácviku nepodařilo - bylo přesvědčit Lálinku, že umí plavat..., ale i to se nám jistě časem povede...12.4.2015 - V neděli byl pro nás velmi speciální den - nejenže jsme s Míšou oslavili 12té výročí svatby
, ale kromě toho se taky tento den konalo setkání našich štěnátek.Kromě Andraeho - Edy, se setkání zúčastnila všechna štěňátka.
Po třech měsících jsme tedy měli pohromadě tu kupu štěstíčka. Setkání se zúčastnili i oba radičové - Daisy s Canym, jestli své děti poznali..., težko říct, ale je pravda, že se v té bandě puberťáků ztratili a užili si setkání spolu s námi!
Díky úžasné paní fotografce Kateřině Dobrovské, máme my i pníčkové našich štěňátek, památku na dnešní den!
 11.3.2015 - Ve středu se u nás stavěla Amynka s pničkou Martinkou. Společně s Lálinkou jsme holky vzaly na malou procházku a pak na kafíčko do tepla domova
.Holky si odpoledne moc užily a Daisynka byla jistě ráda, že jí dom zůstala zase jen jedna holčička
.   7.3.2015 - V sobotu jsme se u nás v Ejpovicích sešli na malé procházce spolu s ostatními kamarády.
Z Plzně se k nám přidala naše "zelená" holčička" Anička, z Chrástu pak Bednářovic smečka a z Komárova přijela nejmladší ze smečky od Hradu Valdek.
Díky krásnému počasí jsme si vycházku užili všichni, ale nejvíc určitě naši čtyřnožci, kteří se rozdělili na dvě party - tmaví a světlí a jen vyjímečně se kombinovali mezi sebou
   22.2.2015 - Na neděli jsme moc rádi přijali pozvání od Janičky Baslové, která pořádala mega goldenní víkend na Konopišti. V neděli jsme se tedy k této partě přidali i my a spolu s námi i Awísek a Akinka.
Všichni jsme si procházku moc užili, i když musím přiznat, že pro nás byl daleko lepší gastronomick zážitek, o který se postarala pánská část osazenstva v čele s Vencou Lomem
. 8.2.2015 -...aby jsme zahnali smutek nad "vyletěním všech dětí z hnízda" domluvili jsme si na neděli společnou procházku v Děčíně.
Irenka Zárubová tu procházky a setkání pořádá pravidelně a pravidelně se jich také účastní naše oranžová holčička Awilda - byla to pro nás tedy příležitost vidět, jak partu skvělých lidiček, tak i naše "miminko".
Pro Lálinku to bylo první setkání se sněhem, kterého jsme se u nás letos ani pořádně nedočkali. Měli jsme velikou radost z Awinky, která se ve psí společnoasti chovala jako "starý mazák" a nedělalo jí to vůbec žádný problém. To Lálinka byla ze všeho "vykulená" a raději se držela "maminčiny sukně" - ještě, že měla Daisynku po boku.
Cestou zpátky jsme se pak stavěli v Kolovratech u růžové holčičky, Akinky.
V Kolovratech nás čekalo moc milé přivítání od manželů Malých, kteří se o Akinku vzorně starají.
  7.2.2015 -Měsíc utekl jako voda a i náš jediný kluk - Andrea se dočkal odjezdu do nového domova.
Loučení pro nás nebylo vůbec jednoduché, protože jsme si za ten měsíc navíc na Andíka tolik zvykli, že bysme si klidně dokázali představit, že by spolu s Lálinkou zůstal doma... Ale přeci jen, někdy je lepší poslouchat spíš rozum než srdce...a tak Edík, jak ho noví majitelé pojmenovali odjejl se svou novou rodinou do Neratovic.
Kubínovi, přejeme vám spoustu krásných chvil s "naším" zlatým chlepečkem a těšíme se na zprávy z nového domova.
 6.2.2015 - Už zítra se vydá do světa náš chlapák Andrea, a tak dnes byl ten pravý čas udělat několik společných fotek s maminkou Daisynkou, tetami Eimy a Terezkou a ségrou Lálou...
    26.1.2015 Tak je to teprve čtrnáct dnů, co čtyři z našich šesti štěňátek odjely do nových domovů a nám to přijde jako celá věčnost...
I když nám doma zůstala naše Lejlinka a Eda, který pojede do nového domova až 7.února, je tu podivný klid...
Podle zpráv, které chodí od štěňátek z nových domovů to vypadá, že se všechny naše holky zabydlely výborně a dělají svým páníčkům radost.
Tak jen tak dál holčičky!!! a těšíme se na viděnou!!!
11.1.2015 - Další pro nás emočně náročný den...
Během dopoledne si pro Růženku přijela nová rodina z Prahy-Kolovrat, manželé Malých s vnučkou Natálkou. Věříme, že se Růženka bude mít krásně - první zprávy z nového domova jsou milé a pozitivní - tak Růžo, buď na své páníčky hodná a měj krásný, pohodový život!
Po poledni nám odjela i Amynka - slečna žlutá - nejela daleko, svůj nový domov naša v Plzni a tak to k sobě máme kousíček ;)
Přejeme slečně Martině Tomášové hodně síly a energie a má náš velký obdiv - ono pořídit si ke dvoum malým uličníkum třetího, i když se jedná o štěně ;) , nebude nic jednoduchého :)
Mějte krásný život, mrňata!!! A těšíme se na zprávy a fotky z nových domovů!!!
  9.1.2015-Nastal den "D" a naše štěňátka čekal jeden z nejdůležitějších dnů v životě...
Dnes si pro slečnu Oranžovou a Zelenou přijeli jejich noví páníčci a našim holčičkám začala nová etapa psího života.
Pro slečnu Oranžovou si přijela nová rodinka až od Litoměřic. Awi určitě čeká krásný aktivní život a možná okusí i lovecké zkoušky :) , každopádně s ní bude mít nová panička Jana, plné ruce práce, protože Awilda je opravdovou osobností, která má svou hlavu..., a tak držíme palce oběma, aby spolu zažily spoustu krásného!!! A těšíme se na fotky a zprávy z nového domova!
Jen pár minut po odjezdu Awi do Litoměřic si přijela nová rodina i pro slečnu Zelenou - Ananke.
Anička nejela daleko, svůj nový domova našla v Plzni u rodiny Pavlíkovy. Halku s Martinem známe už dlouho a tak tady nemáme ani špetku pochybností :) Podle prvních zpráv z nového domova Aničky, převzal tenhle mrňous vedení psí (klučičí) smečky a ukázal Pavlíkom, že ne každě štěňátko se po napapání a vyprázdnění uloží ke spánku, ale jsou i jiné možnosti, co s načatým večerem :D Tak hodně síly!!!
 
9.1.2014 - 1.00hod ...NEUVĚŘITELNÉ... ...je neuvěřitelné, jak rychle mohou uběhnout dva měsíce...je neuvěřitelné, jak se z malých, slepých, hluchých "nic" stane během těch dvou neuvěřitelných měsíců pes... Neuvěřitelné stvoření, přítel člověka...a je neuvěřitelné, jak si vás neuvěřitelně rychle dokáže získat...
A tak tu sedím a píšu těhle pár řádků... a nechce se mně věřit, že už zítra začnou naše "miminka" odjíždět do nových domovů... Vlastně dneska...je už po půlnoci... Vím, že o ně bude skvěle postaráno, vím, že jsme jim vybrali ty nej rodiny, kde je budou milovat, vím, že se budeme vídat, vím, že si je nemůžeme nechat všechny...ano, tohle všechno VÍM, ale přesto se mi teď po tvářích koulí krokodýlí slzy a i když do teď zlobily jako čertí, budou mně moc chybět... Ty jejich hlavičky, kdy každý ráno vyhlížely, jestli už budeme vstávat, jejich štěkot, dusot.., to jak "zelená" vždycky vyhrabala vodu z mísy, to jak "oranžová" spala od malička na zádech, to jak "žlutá" na všechny štěkalal, to jak "růžová" ze spaní chrápala, to jak kluk ždycky všechny přepral... Mně snad budou chybět i ty probdělé noci... Budete mně chybět mrňousové!!! Mějte krásný život!!!
Omlouvám se za tyhle sentimentální kecy, ale chtělo to tak nějak ven... :)
 |
